Gibraltar - Afrika na dosah

Gibraltar / Evropa

Gibraltarská skála byla obývána už od doby kamenné. Právě zde byla v lomu Forbes roku 1848 objevena první lebka neandrtálce, ještě před slavným objevem v německém Neanderthalu. Obrovská zelená skála na břehu moře je dnes poslední evropskou kolonií – ač na jižním cípu Španělska, náleží Velké Británii. Gibraltarská skála vystupuje už zdaleka z okolní krajiny. Původní název zněl Džabal al Tárik, tedy Tárikova skála. Zkrácením a zkomolením názvu vzniklo označení Džibraltar, přepisované dnes po anglicku Gibraltar. Nápadný tvar a výška i vzdálenost pouhých dvacet kilometrů od Afriky, která si tu doslova podává ruce s Evropou, z ní činí úchvatnou přírodní zajímavost, a neméně zajímavá je její historie.

V roce 711 tu přistálo vojsko Arabů a Berberů, vedené Tárikem ibn Zijádem, které přemohlo křesťanskou vizigótskou říši na poloostrově. Maurové si tu postavili pevnost, kterou ovládali více než 700 let. Až potom ji získali Španělé, na další dvě staletí, dokud v roce 1704 nedobylo Gibraltar holandsko-britské vojsko vedené Georgem Rookem Od té doby je území dodnes britskou kolonií.

Španělé se ovšem s jeho ztrátou nikdy nesmířili. Říkají mu "skála hanby", rádi by jej zase získali zpět. V minulosti dokonce blokovali přístup na území, což pro jeho obyvatele znamenalo nemalé problémy. Gibraltar je totiž unikátní také v tom, že nemá jediný vlastní zdroj pitné vody. Obyvatelům tehdy nezbylo nic jiného, než sbírat dešťovou vodu do zvláštní kovové střechy na východní straně skály, která je tu dodnes k vidění.

Gibraltařané sami připojení ke Španělsku již třikrát odmítli v referendu, jak v letech 1967 a 1976, tak zatím naposledy v roce 2002. 

Gibraltarská ekonomika je založená na turistice, obchodu a finančních službách. Ročně navštíví Gibraltar přes 7 milionů turistů. Gibraltar vydává svoje vlastní mince a bankovky – gibraltarskou libru, je však možné běžně platit i britskými librami a také eurem.